Že by strach?

26. října 2015 v 21:03 | Kyky |  Ze života
Už rok jsem bez stálého partnera. Už několik měsíců se mě někteří přátelé ptají, proč nikoho nemám. A já vždy odpovídám stejnou větou: ,,Protože nikoho nechci." Jenže realita je trochu jiná a mně se nechce všem těm spolužačkám a kamarádkám vysvětlovat, jak to doopravdy je.

Samozřejmě, že bych někoho chtěla, ale již dlouho jsem nenašla někoho, kdo by splnil dvě, pro mě, důležité věci.

To první je, dá se říct, naprosto banální. Ráda bych měla vedle sebe někoho inteligentnějšího, někoho s kým se mohu bavit jak o blbostech, tak i o důležitějších věcech. Ráda bych, aby partner měl alespoň malý kulturní a třeba i politický přehled a já s ním mohla občas zavést rozhovor, jak se říká, na úrovni. Prostě někoho, s kým si budu mít o čem povídat.

A co se týče té druhé věci...

Již mnohokrát jsem se spálila. Již mnohokrát mě někdo zklamal, že jsem se po čase do sebe uzavřela, postavila jsem si obrovskou zeď, za kterou jsou ukryty všechny mé pocity, všechny má tajemství, přání, myšlenky, mé celé já... Zeď, za kterou dokážu v současné době pustit asi jen jednu jedinou osobu. A ráda bych, aby se tam podíval jednou i můj partner. Bohužel žádný chlap v mém okolí zřejmě nemá tu trpělivost mi dokázat, že to opravdu není jen další (s prominutím) parchant, který mě chce využít a vykašle se na mě, jen pro to, že se mu bojím otevřít bránu do mého života za zdí.

To mám opravdu tak vysoké nároky na budoucího partnera? Nebo se snad společnost řítí do záhuby a radši jde za levným zbožím? Že by pro muže byly atraktivnější dívky, které jim vše naservírují na zlatém podnose hned při první schůzce? Či jsem já ta, se kterou je něco špatně? Někdo říká, že kámen úrazu je v mé upjatosti, jenže jak z toho ven? ...

Zdroj: cristina.otero.com
Kyky
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Van. Van. | Web | 27. října 2015 v 10:17 | Reagovat

Ale lásko! Máš přece mě! Nezapomínej na to. Bohužel některý věci ti dát nemůžu (:D), ale pořád jsem tu. :)

Jsi prostě pro všechny moc dobrá, Kyky. Určo s tebou není nic špatně. Počkej, já ti ten tvůj názor rozvrátím!

2 Akim Akim | E-mail | Web | 27. října 2015 v 20:27 | Reagovat

Hlavně přestaň uvažovat tak, že je to tvoje chyba. To je nesmysl. A to že máš nějaké a ještě k tomu vůbec ne přehnaně vysoké nároky, je snad samozřejmost, ne? Prostě nelezeš hned každému do postele, což je dobře, i když se to dnes asi moc nenosí, hlavně buď taková, jaká jsi, buď svá. A ten pravý se určitě brzy najde. :-) :-) :-)

3 Akim Akim | E-mail | Web | 28. října 2015 v 10:47 | Reagovat

[1]: Ty Kyky přece můžeš věnovat úplně vše, i když jen v ženské podobě. :-D :-D :-D

Ach ta moje bujará fantazie. :-) :-) :-)

4 Elis Elis | Web | 28. října 2015 v 11:00 | Reagovat

Tvůj problém je v tom, že se bojíš života, jsi sama v sobě nejistá a vysoké nároky na partnera, jsou tvou obranou před zklamáním, ale přece i ty nej lidé po všech stránkách, mohou někoho opustit, nebo jsou druhými opouštěni, to není řešení... rozchody  prostě patří k životu, ale neznamená to jeho konec, nejde o žádnou tragédii, aby se kvůli tomu člověk obehnal zdí, lidé se scházejí a rozcházejí co svět je světem a musí se hledat dál, ne se hroutit, protože to znamená vlastní slabost a neschopnost čelit světu... musíš si taky uvědomit, že ty třeba nemusíš zase splňovat nároky kluků, ale podle mě mít jisté nároky a stanovit si ideály jsou dvousečná zbraň a dá se s ní páchat vztahové harakiri a neměly by ve vztahu hrát hlavní roli... zamilovat se a toužit s někým být a žít, nesmí být záležitost rozumu a porovnávání hodnot, ale je to jen srdeční záležitost.. stejně není možné za krátkou dobu druhého poznat, lidé se hned neotevřou, chce to čas na poznávání a stejně pro život není důležité vést vznešené debaty a mít stejné zájmy atd., to časem unaví a v životě platí, že protiklady se přitahují... důležitá je jen láska, city, touha s druhým být, mít pro něj pochopení, být vstřícný a ovládat umění odpouštění, protože každý z nás někdy chybuje a potřebuje odpuštění, jsme jen lidé a proto vztah chce velkou dávku tolerance a nelpění na nepodstatných věcech, nikdo není dokonalý...

5 Kyky Kyky | 28. října 2015 v 12:21 | Reagovat

[4]:Možná na tom něco bude, jenže mně nevadí rozchody, nikdy jsem nebyla špatná z rozchodu. Důvod, proč jsem tak nedůvěřivá, je trochu někde jinde. Je příjemné, když někoho poznáš, ještě příjemnější je, když spolu trávíte dost času a pak se jen dozvíš, že má přítelkyni a jen se nechce rozcházet, dokud nenajde někoho jiného, aby nebyl sám, či snad to hraje na dvě strany takovým způsobem, že "balí" dvě slečny najednou a ta která „zabere“ dřív, ta vyhraje. A dozvědět se, že má manželku je ještě lepší :) Třeba se jen obklopuji špatnými muži.

Neříkám, že já splňuji kriteria jiných, moc dobře vím, že jsem do jisté míry celkem nesnesitelná osoba a ne každému se zamlouvá můj zápal do splnění si svých snů, z čehož automaticky vyplývá i absence většího počtu volných chvil.

A lpět na důvěře a na tom, zda si máme s partnerem, co říct mi nepřijde zrovna jako nepodstatná věc. Nikdo není dokonalý. Ani ty a ani já, ale chtít někoho, kdo dokáže napsat ve slově „bydlet“ správné Y a kdo není úplně nevzdělaný, mi přijde celkem přirozené. Nevím jak ty, ale já si opravdu nemám, co říct s lidmi, jež neměli štěstí na vysoké IQ. (Nemyslím to nějak zle, znám plno takových lidí, ale oni si vybírali partnery na stejné úrovni. Myslím si, že i ty radši budeš trávit čas s člověkem, který má nějaký přehled a dokážeš se s ním o něčem bavit, než abys jen seděla v restauraci, naproti tobě partner a celé ty dvě hodiny, co tam budete, si nedokážete říct jediné slovo)

6 Kyky Kyky | 28. října 2015 v 12:25 | Reagovat

[1]: Ty vykřičníky si odpust! Budu se tě bát :( :D

[3]: Tvá fantazie se prostě nezapře :D :) ... Přijde mi celkem líto, že vymizelo dvoření se a slušné chování mladých lidí. S čímž souvisí i dnešní promiskuita většiny mladých dívek. Jak je ten svět zkažený :D

7 Akim Akim | E-mail | Web | 28. října 2015 v 14:47 | Reagovat

[6]: Máš pravdu, dneska je to spíš o pozérství, každý si na něco hraje, upřímnost a přirozenost je pryč. :-(

Ono se trošku zdá, že dnešní lidé se takové té lásky na celý život spíše bojí. Reakce Elis je toho vzorným příkladem. Způsob života, který ona popisuje je dobrý pro vztah milenecký, kdy se dva lidé scházejí, aby se pomilovali, je to o touze, o pudech a zamilovanosti, která za pár dní, týdnů, či měsíců vyprchá a pár se rozejde a najde si nové protějšky ve stejném duchu. Vztahová láska je podle ale něco malinko jiného. Musí tam zapůsobit obrovská míra souznění, která ruku v ruce s odhodláním odevzdat se jeden druhému, doplněná o vzájemnou sounáležitost, což znamená, mít podobný pohled na život, na kulturu a podobně. Jasně, vzájemná přitažlivost je nezbytná, u té je důležité um tuto rozvíjet a pěstovat. Lidská fantazie je přece neomezená, stačí se otevřít a pustit své libido na špacír. Člověk si pak uvědomí, že nepotřebuje stále nového a nového partnera, do kterého se povrchně zakouká a za nějakou dobu po něm ani nevzdechne, když má vedle sebe partnera, který se rozvíjí s ním. Máme tedy dvě možnosti, můžeme se tedy kromě citů i trošku řídit rozumem a doufat, že se nám nesplaší hormony, anebo se jim naopak zcela odevzdat, žít pod vlivem jen chemických reakcí, trtkat každý měsíc s někým jiným a namlouvat si, že je to láska a city. ;-)

8 Eleanor Eleanor | E-mail | Web | 29. října 2015 v 10:14 | Reagovat

Měla jsem stejný problém a trvalo mi to, než jsem našla chlapa, který vyhovoval mým požadavkům a já jeho... Ale jde to... Nicméně chce to čas a trpělivost...

9 all-is-magic all-is-magic | E-mail | Web | 29. října 2015 v 20:56 | Reagovat

Taky si říkám, že bych měla z požadavků občas polevit... ale z minulosti vím, že když jsem nad chybičkami mávla rukou, vykoukl z toho brzy problém a vztah neklapal...
Takže taky hledám...

10 Kyky Kyky | 30. října 2015 v 22:23 | Reagovat

[8]:

[9]: Děkuji za reakci, je celkem příjemné slyšet, že tento problém neřeším sama, a že i ty dobré konce jsou :)

11 M. M. | Web | 8. února 2016 v 20:57 | Reagovat

Určitě se nevzdávej svých nároků! Zrovna tyhle jsou, myslím, opravdu důležité jako základna každého vážného vztahu. I když je třeba žádný muž z tvého okolí zrovna nesplňuje, tak jednou se určitě najde takový, který je splní. Mezitím můžeš spokojeně žít, v míru sama se sebou (případně se to učit), a počkat si na toho pravého :-) Držím ti palce!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama